Druhá Terezina kniha, ve které opět poutavě píše o střípcích svého bezpochyby velice pestrého života. Kniha o tom, že za každým velkým úspěchem jsou i potoky vyplakaných slz a bolavých zkušeností. Ale i o tom, že ze dna se dá odrazit a vyplavat zase na světlo.
Jak se mi kniha líbila?
Terezinu prvotinu Šlehačková oblaka jsem četla před lety a pamatuji si, že jsem k jejímu čtení tenkrát přistupovala s velikými obavami - bude kniha od blogerky dobrá? Musím se také přiznat, že do chvíle, než jsem Šlehačková oblaka začala číst, jsem Terezu Salte vůbec neznala. A právě její první kniha mne přesvědčila, že tahle blogerka píše skvěle, čtivě, poutavě a o zajímavých tématech.
Letos, když jsem se chystala na hory a chtěla jsem si přibalit nějakou odpočinkovější knihu, kterou proložím náročnější beletrii, narazila jsem v knihovně právě na Karamelovou džungli a přibalila ji s sebou. A rozhodně to nebyla chyba. Kniha byla snad ještě víc čtivá než Šlehačková oblaka a dotýkala se i hodně vážných témat - smrti Tereziny maminky, duševního zdraví, nepříjemných zkušeností při budování byznysu a opakovanými pády až na dno.
Moc oceňuji Terezinu otevřenost a upřímnost, s jakou do psaní svých knih jde. A to, že se nebojí popsat i bolestivé zkušenosti ze života, což následně může pomoci jejím čtenářům, kteří se mohou zrovna nacházet ve stejné situaci.
Ač kniha není na první pohled motivační a jedná se spíše o jakési útržky ze života Terezy a jejích blízkých, v důsledku může spoustu lidí po jejím přečtení skutečně motivovat - k založení firmy, k překonání těžkých životních překážek nebo k uvidění světla na konci tunelu, když si zrovna myslí, že už tam žádné světlo není. Oceňuji tak přidanou hodnotu knihy, kdy se sice jedná o blogové příspěvky, které ale mohou čtenáře skutečně obohatit.
Kniha mi přinesla přesně to, co jsem od ní očekávala a možná ještě kapku navíc.
Celkově knihu hodnotím 4/5