Nině nastalo v práci nečekané několikatýdenní volno, své početné rodiny čítající rodiče, několik bratrů a švagrových už má plné zuby a cítí silnou potřebu se od svých (milujicích, ale někdy až trochu moc hlučných a do věcí se pletoucích) blízkých alespoň na část nuceného volna trochu vzdálit. Její bratr Nick přichází se skvělým nápadem - mohla by odjet do Paříže za dávným rodinným přítelem Sebastianem, který je po nehodě indisponován a potřebuje pomoc s pořádáním cukrářského kurzu. To se Nině moc nezamlouvá, se Sebastianem totiž sdílí nepříjemnou minulost. Paříž ji ale láká natolik, že nakonec obavy ukládá stranou a skutečně se na pomoc nevrlému Sebastianovi vydává.
Jak se mi kniha líbila?
Julie Caplin i ve 3. dílu "romantických útěků" dodržuje své obvyklé vztahové schéma - nemají se rádi - mají se rádi - nemají - a zase mají. Opět se nejedná o román s překvapivou zápletkou či koncem. Ale s vědomím výše zmíněného většina čtenářů ke čtení jejich knih přistupuje. Pokud, stejně jako já, očekávají romantickou zápletku, trochu sladší než třeba v jiných knihách, u které úplně vypnou hlavu, pak asi ani tentokrát nebudou zklamáni.
Já osobně nejsem úplně velikým fanouškem Francie ani Paříže. Proto se mi do knihy dlouhou dobu nechtělo a její čtení jsem stále odkládala. Nakonec lokalita tentokrát nehrála až tak velkou roli, atmosféra barevné Kodaně nebo všemi vůněmi vonícího Brooklynu z předchozích dílů na mne dýchla trochu více. Paradoxně mi v tomto díle přišla mírně upozaděná i romantická linka. Prim tentokrát hrály cukrovinky a cukrárny. A proto je cukrárna v Paříži ještě o něco sladší než knihy předchozí, jen tady Caplin neosladila vztahy, které tentokrát byly spíše hořké, ale servírovala čtenáři pořádnou dávku eclairek, profiterolků a macronek. A mně tenhle typ sladkosti přišel vcelku sympatický.
Je pravda, že jsem se občas trochu ztrácela v motivacích hlavních hrdinů a jejich vztah na mě působil malinko zvláštně, ale nejednalo se o nich extra rušivého a na celkový dojem z knihy to nemělo, právě z důvodu upozadění romantické linky, veliký vliv. Hlavní roli tu hrála přátelství, která Nina navázala s vedlejšími postavami a to bylo hřejivé a příjemně dokreslovalo děj. Taky "akce Z" na rekontrukci cukrárny, mírně připomínající film Dovolená s Andělem, byla pro děj přísem - autorka má skvělou představivost a to, jakým způsobem vykreslila interiér cukrárny, bylo dokonalé.
Tentokrát mi malinko vadil pomalejší rozjezd, ale po polovině se děj krásně rozeběhl.
Ač normálně raději čtu knihy, které se zabývají zrochu hlubšími tématy, ráda občas sáhnu i po oddechovější literatuře a ač jsou si knihy Julie Caplin navzájem hodně podobné, tak účel plní a vždy si u nich odpočinu a občas se i hezky zasměju. Pokud právě to hledáte a čtení "romantických útěků" stále zvažujete, pusťte se do nich, nebudete litovat.
Celkově knihu hodnotím 4/5