Roku 1948 do Československa přijíždí tisíce uprchlíků z Řecka, které v té době bylo zmítáno občanskou válkou. Součástí první vlny Řeků byla i dvě malá děvčátka - Sotiria a Koula. Neumí ani slovo česky, nevědí, jaké je jejich celé jméno, jak se jmenuje jejich rodná vesnička, ani datum svého narození. V socialistickém Československu vyrůstají v dětském domově, kde jsou prakticky izolovány od venkovního světa a je jim do hlav vtloukána komunistická ideologie. Vývoj hlavních, i řady vedlejších, postav románu čtenář sleduje až do roku 2018. Prožívá s nimi radosti, strasti, bolesti, narození dětí, rozvody, úmrtí blízkých i návraty do rodné země.
Jak se mi kniha líbila?
Stalo se vám někdy, že jste četli knihu, kterou všichni milují a doporučují, knihu, která má na Databázi knih téměř maximální možné hodnocení, nadšené recenze, a přes to všechno se vám zas až tak moc nelíbila? Poslední dobou se mi to stalo u několika titulů. Nevím, jestli je to tím, že ke čtení takových knih přistupuji s nadměrnými očekáváními, která následně nejsou naplněna. Nebo tím, že asi svým čtenářským vkusem nezapadám mezi většinu čtenářů. Těžko říct. Bohužel mírné zklamání přišlo i po dočtení tohoto titulu. Každopádně si ale nemyslím, že by Až uvidíš moře bylo špatnou knihu, to vůbec ne. Jen mi asi úplně nesedla do momentálního čtenářského rozpoložení.
Moc se mi na knize líbilo, že čtenářům přibližuje téma, které není úplně všeobecně známé. Třeba já osobně jsem vyrůstala vedle internátu, kterému nikdo neřekl jinak než Řecký domov. Až po přečtení této knihy jsem mi začaly docházet souvislosti a dozvěděla jsem se, že se kdysi jednalo o sirotčinec pro řecké uprchlíky. Ve svém okolí jsem žádné potomky řeckých přistěhovalců neměla a nikdy jsem o přílivu řeckých uprchlíků do Československa neslyšela. Kniha pro mne tak v této oblasti měla obrovský přínos a rozšířila mi povědomí o dalším střípku z naší historie,
Při dočítání jsem v mezičase mezi čtením jednotlivých kapitol o osudech hrdinů hodně přemýšlela. Nemůžu tak říct, že by se mne kniha vůbec nedotkla. Líbilo se mi, jakým vývojem si jednotlivé postavy procházely. A přesto, že ani jedna z postav nebyla vyloženě sympatická, působila většina z nich uvěřitelně a lidsky. Malinko jsem měla problém s vývojem jedné z hlavních postav, která Řecko a všechno řecké nenáviděla, roky se vyhýbala zmínkám o rodné zemi, neměla ráda řecké jídlo ani sešlosti řeckých imigrantů, avšak najednou se z ní stala oddaná milovnice všeho řeckého. Neříkám, že člověk neprochází během života určitým vývojem, jen se mi v tomto případě zdál hodně překotný a ničím nepodložený a úplně mi do děje neseděl.
Nedokážu tentokrát úplně pojmenovat, co mi na knize nesedělo. Je pravda, že se mi úplně nelíbil jazyk, který byl malinko jednodušší. Co na českých knihách miluji, je právě barvitost českého jazyka a poslední dobou vyhledávám hlavně knihy a autory s neotřelým stylem psaní. Proto je možné, že jsem se knihou úplně netrefila do svého čtenářského vkusu. Další věc, která mi malinko vadila bylo to, že většina informací byla do románu vtlačena na sílu. Jako by nám autorka chtěla předat veškeré informace o Řecku, jeho dějinách i uprchlících, ale do textu byly tyto informace dosazeny násilím ve stylu "vzpomněla si, že kdysi četla", což je forma, která při občasném užití nevadí, ale když už se tato formulace opakovala po několikáté a u většiny postav, tak mi začala vadit. Více mi vyhovuje, když jsou historické informace do děje zasazeny tak, jako to třeba dělá Kateřina Tučková, ve formě dobových materiálů a nikoliv náhodných vzpomínek po přečtení.
Kniha je pro většinu čtenářů hitem letošního roku. A možná jsem měla chvíli počkat, než se do knihy pustím, protože už se mi několikrát stalo, že jsem si čtenářský zážitek pokazila přílišným očekáváním. A tak tomu nejspíš bylo i u této knihy. Od začátku jsem si říkala, kdy už přijde to, kvůli čemu knihu všichni vychvalují do nebes. A možná o to více jsem tentokrát při čtení byla kritická.
Také bych ráda mnohem víc než kdy jindy zdůraznila, že se jedná čistě o můj osobní pohled na knihu, který byl nejspíš přibarvený momentální náladou, mírnou podzimní čtecí krizí a už zmíněnými nadměrnými očekáváními. Dle většiny čtenářů i dle hodnocení na Databázi knih se však jedná o jednu z nejlépe hodnocených knih posledních let. Určitě stojí za přečtení. Přinese vám nové poznatky o dějinách naší země, takové, o kterých jste možná dosud nikdy neslyšeli. Nebojte se do ní pustit, jistě si odnesete nevšední čtenářský zážitek.
Celkově knihu hodnotím 3/5